Takové to domácí žvýkání
Tyhle fotky jsou takovým shrnutím za září předminulého roku až do ledna minulého roku. Dnes už ani s jednou nejsem spokojená, ale v té době jsem z nich byla nadšená.
Na této fotce jde opět vidět, že ostřící body mi dělaly problém. Správně by nejostřejším místem na fotografii měly být oči, ale jsou to vlasy někde nad čelem. Snažila jsem se o fotku, kde bude na obličeji stín ze žaluzií (stínidla). Nakonec jsem ji musela trochu zesvětlit a ty stíny tam vlastně vidět vůbec nejdou.
A znovu pavouček. Z této fotky jsem byla opravdu dlouho nadšená a dokonce i teď se mi stále líbí. Ačkoliv je na ní pavouk, je příjemná na pohled tím, že je místo za pavučinou takové jemné a kapky působí snivě.
Následují dvě fotky našeho kocoura, který měl asi půl roku. Už tehdy byl pořádný macek. Na fotkách mám stále starý podpis, který jsem už neměla sílu měnit a znovu fotky nějak upravovat. Tu první bych nejraději ani neukazovala, zase ty ostřící body. Ta druhá se mi líbí pořád, hlavně protože jsme se u ní docela nasmáli. Před rozbalováním dárků se usadil pod stromečkem a tvářil se, jakoby skočil na každého, kdo se k nim přiblíží. :)
Tahle várka fotek je něco jako pokus o still life (koláže). Jsou to takové necílené cvaky, kdy jsem chodila po domě a fotila všechno, na co jsem narazila.
A poslední várka fotek je opět výsledkem nudy a zkoušení. Využila jsem ségru a stíny, kdy mi přišlo zajímavé, jaké obrazce tyto stíny tvoří dohromady s jejíma rukama.
Nakonec jsou hlavním prvkem na fotkách hodinky, což nebylo úmyslem, ale jako fashion fotografie propagujicí hodinky by to asi šlo.
