#3 | Oblíbený fotografický styl a proč?
Na tuhle otázku je hodně těžké odpovědět, možná taky proto mi tak dlouho trvalo tenhle článek sepsat. Sama nevím, který styl je můj nejoblíbenější, snažím se vyzkoušet všechny. Ale pokud bych měla vybírat i podle toho, které styly nejčastěji vyhledávám, prohlížím si i u jiných fotografů, pak už to bude snazší.
Asi nejčastějším stylem jsou u mě portréty lidí. Hned od začátku mi bylo jasné, že lidi prostě fotit budu, ale například street fotografie naopak nejsou něco, co by mě lákalo. Než překonám nějaké rozpaky a vyjdu do ulic fotit náhodné kolemjdoucí, nejspíš uběhne ještě spousta času. Pokud jde ovšem o fotografování jednoho člověka, páru nebo rodiny, už takové zábrany nemám a naopak mě baví experimentovat a snažit se udělat takové fotky, které by se líbily.
Sice jsem kdesi zmiňovala, že na krajinky moc nejsem, ale je to jeden z důvodů, proč se mi fotografování líbí nejen jako koníček ale jako zaměstnání. Je to totiž samotářská práce, která spočívá v procházkách přírodou a hledání zajímavých míst, které se snaží ostatním ukázat v jiném světle. S krajinářskou fotografií souvisí také cestování, což je mým velkým snem. Chtěla bych cestovat do zahraničí, poznávat jiné kultury a samozřejmě všechno nafotit. Prozatím si ale musím vystačit s moravskými kopečky a vinohrady. :)
Dalším velmi častým žánrem, který mám velmi ráda, je macro fotografie. Stejně jako při fotografování krajin je taktéž takovým samotářským tažením, není potřeba jednat s lidmi, což je někdy na portrétní fotografii to nejtěžší. Odpadá tak spousta stresu a nemusíte se řídit cízím vkusem. Pro mě je ovšem docela velkým problémem vybavení. Na macro fotografie postrádám stativ, většina mých pokusů vyjde rozmazaně a vůbec bych se nezlobila za slušný macro objektiv či aspoň nějaký mezikroužek. :D
Kromě těchto tří oblíbených stylů obdivuji svatební fotografie. Doufám, že se někdo z mých kamarádů bude brzo ženit či vdávat, abych si mohla nějaký svatební den otestovat a přesvědčit tak i ostatní, že bych jim svatební den nezkazila. :D Zatím mám z toho docela strach, hlavně co se týče toho, kdyby se mi pokazilo vybavení nebo nastaly jiné problémy. Ale na druhou stranu se nemůžu dočkat, kdy budu mít příležitost si to vyzkoušet.
S tím trochu souvisí i fashion fotografie. Poslední dva roky mě móda a boom fashion blogů také ovlivnili, tudíž mě baví sledovat nové trendy a především fotky, co se na těch blozích objevují.
Dále samozřejmě není problém fotit zvířata, ale nenašla jsem v tom až takové zalíbení, že bych si například řekla, že se budu soustředit jen na tenhle styl focení. Kdyby to bylo jednou za čas, myslím, že by to šlo.
Co se týče sportovních fotografií, nedávno jsem zkoušela fotit fotbalové utkání a byli jsme se podívat na závodech veteránů, závoďáků a formulí (a nevím, co všechno tam ještě bylo) a myslím, že je to podobný případ jako se zvířaty. Jednou za čas ano, ale jako prioritu to nevidím.
Většinou by se tyto fotografie dali pojmout jako reportáž, jelikož jde o nějakou událost, které se účastním. Mám za sebou focení narozeninové oslavy, hody (kterých jsem se sama účastnila v kroji, takže z toho nic moc nebylo) a pak výše jmenované akce.
A posledním žánrem, který bych chtěla jednou aspoň minimálně načat je tzv. fine art, který už často vyžaduje lehké fotomanipulace.
